Sbírkový portál

Autor: Dopitová Milena
Instituce: Galerie výtvarného umění v Ostravě, p. o.
Sbírka: Fotografie
Materiál: Jiné
Technika: video
Rozměr: 10 minut 15 sekund
Geografie:
   Místo vzniku: Česká republika

Datace: 2011
Inventární číslo: F0078

DOPITOVÁ MILENA (1963, Šternberk) Konceptuální umělkyně pracující v rámci média fotografie, sochy, instalace, vide, či body artu. Vystudovala AVU v Praze (1986–1994) v ateliéru Milana Knížáka. Již v 90. letech prošla mnohými zahraničními stážemi především v USA. V roce 2002 absolvovala prestižní International Studio & Curatorial Program v New Yorku. Je laureátkou několika významných cen například The Pollock-Krasner Foundation, INC., New York (1997), u nás Cena Michala Ranného (2011). Členka již zaniklé skupiny Pondělí. Dopitová je sociální umělkyně, která je spojovaná s počátkem českého feministického, či obecně genderového umění. Ve své tvorbě tematizuje fenomény lidského života, jakými jsou smrt, stárnutí, bolest. V pozdější etapě se autorka přiklání k více pozitivním pracím a oprošťuje se od zatěžkaných existenciálních poloh řešících smrt, či zrození. Ve svých instalacích průnikově mísí média a materiály. Opletá či potahuje látkami předměty každodenního užití, jako jsou židle či kadeřnické helmy, předměty sloužící k vylepšení našich těl obaluje vlnou, nebo prošívá nití listy kaktusu. I když byla Dopitová označována jako feministická umělkyně, věnuje se, a to se svou typickou dávkou intimity, i světu mužů, na který nahlíží z osobního hlediska matky, či partnerky ale i z genderově širší perspektivy.

Video zachycuje vyšívání motivů ve tvaru srdce do „krvácejících kaktusových lístků“, které je doprovázeno smutnou melodií klavíru pro jednu ruku. Patří k demonstrativním příkladům, u nichž autorka pracuje s dlouhými poetickými názvy. Slova a poetické názvy totiž v jejích instalacích sehrávají důležitou roli a často jsou východiskem k samotnému tvoření. Druhým výrazným a pro autorku typickým aspektem díla je poetická tematizace bolesti a zranitelnosti. Video, stejně tak i jeho název v sobě ukrývá motiv latentní manipulace a zraňování, která, i když je vlastně doprovázena „láskyplným“ motivem vyšívaného srdce, demonstruje aspekt nadvlády a zraňování živé tkáně. Zároveň může působit v kontrastu jako proces osobní monotónní terapeutické činnosti.

Zakoupeno 2020 za přispění Ministerstva kultury ČR

Součástí kolekce
Zisky GVUO