Sbírkový portál

Galerie výtvarného umění v Ostravě, p. o.

Málokterá instituce má tak zajímavou historii, jako je příběh sbírky Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO). Na počátku byl ostravský stavitel a sběratel František Jureček (1868–1925). Během svého života vytvořil hodnotnou sbírku výtvarného umění, kterou chtěl věnovat veřejnosti. Sbírka se stala jedním z impulsů k nalezení důstojného prostoru, kde by mohla být trvale vystavena. Tak se zrodila myšlenka Domu umění, který byl otevřen 13. května 1926 a byl spravován Spolkem pro vystavění a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě.
Galerijní sbírky v období od roku 1926 do roku 1948 byly budovány z darů umělců, mecenášů, nákupů spolku a trvalými zápůjčkami děl kupovaných Ministerstvem školství a národní osvěty.

V roce 1948 byl spolek spravující Dům umění zrušen a v roce 1952 byla zřízena Krajská galerie, která ve své činnosti navázala na akviziční aktivity spolku. Do poloviny 50. let minulého století byla akviziční činnost minimální a umělecky nevýrazná. K posunu došlo až po roce 1958, kdy bylo institucím povoleno nakupovat umělecká díla i od soukromých osob. To sehrálo významnou roli v 60. letech minulého století, kdy byla do sbírek začleněna díla doposud zapůjčená ministerstvem a zároveň se nakupovala díla ze soukromých sbírek. Sbírková činnost galerie se zaměřovala na nadregionální problematiku a současně se intenzivně vztahovala k významným aktivitám regionu severní Moravy a Slezska. Systematickým rozvíjením sbírkotvorné činnosti se fond několikanásobně rozšířil a byla zvýšena jeho kvalita. V 70. letech minulého století už nebylo možné kupovat současné umění, ale bylo možné rozšířit sbírkový program o evropské, zejména staré umění. Rozšířila se také sbírka 19. století o oceňované krajináře. Nicméně v období 60. až 90. let byla koncepce sbírky pevně stanovena. Základní skupinu tvoří příklady evropského umění, které je zastoupeno uměleckými díly od 15. do 18. století. K mimořádným kolekcím patří sbírky Španělských umělců Pařížské školy, ruského a rakouského umění.

Zásadní částí sbírky jsou celky českého umění 19. až 21. století, které jsou zastoupeny malířstvím, grafikou a sochařstvím. Nově byly zřízeny podsbírky fotografií, knih a užité grafiky. Příznivá situace pro akviziční strategii nastala po roce 2000. Galerii výtvarného umění v Ostravě se podařilo díky výrazné podpoře Moravskoslezského kraje a grantových fondů Ministerstva kultury dohnat deficit v akvizici nejen postmoderních, ale i současných autorů, jejichž kariéra je spjatá s novým miléniem. Zároveň je stále kladen důraz na doplňování děl autorů z 60. a 70. let minulého století, jejichž tvorba vznikala z různých důvodů mimo oficiální scénu. Instituce se snaží získávat tato díla s vědomím omezených možností, protože řada z nich je již téměř nedostupná.

Sbírky

Fotografie, filmy, videozáznamy a jiná média

Fotografie se v Galerii výtvarného umění v Ostravě od roku 2021 stala samostatnou podsbírkou a tvoří důležitou součást akviziční činnosti. Jako médium vždy odrážela atmosféru své doby, a proto se galerie zaměřuje na dokumentární snímky převážně od 60. let minulého století po současnost, které díky osobnímu rukopisu autorů často přesahují hranice prostého záznamu (Gustav Aulehla, Viktor Kolář, Jindřich Štreit, Milan Pitlach, Fedor Gabčan). Současně jsou reflektovány i proměny posledních desetiletí 20. století, kdy se fotografie stala součástí širších uměleckých postupů a propojila se s vizuální kulturou, filmem i videem. Podsbírka tak zahrnuje širokou a různorodou škálu projevů, jak ji prezentuje tvorba Jiřího Davida, Ivana Pinkavy, Aleny Kotzmannové, Michala Kalhouse, Dity Pepe, Markéty Othové, Lukáše Jasanského, Martina Poláka, Michaely Thelenové, Veroniky Šrek Bromové a řady dalších.

Knihy a užitá grafika

Zatím nepříliš obsáhlá podsbírka vznikla až v roce 2023. Přesto je tvořena mimořádnými akvizicemi s evropským přesahem, mezi které patří konvolut knih spojených s tvorbou Toyen a dílo Marcela Duchampa. Součástí podsbírky jsou autorské knihy a umělecké knižní vazby současných autorů (Eliška Čabalová).

Kresba a grafika

Podsbírka Kresba a grafika tvoří nejpočetnější soubor GVUO. Jednotlivé okruhy grafické sbírky byly stanoveny od 60. let minulého století. Stará evropská grafika je budována v několika okruzích. Jedná se o oblast středoevropskou (resp. německou), vlámskou a holandskou, italskou, francouzskou a anglickou. Jednotlivé kolekce zabírají časové období od 16. do 20. století. Německá grafika je zastoupena díly Albrechta Dürera, Lucase Cranacha a mnoha dalších. V širších souvislostech sem patří i česká grafika zastoupená Václavem Hollarem. Italská, vlámská a holandská grafika je prezentována například Marcantoniem Raimondim, Giorgiem Mantuanem Ghisim, Giovannim Domenicem Tiepolem, Giovanni Battistou Piranesim, Hendrickem Goltziem, Jacobem de Gheynem, Rembrandtem van Rijn. Z francouzských umělců patří k nejobsáhlejším tvorba Jacquese Callota. Anglická kolekce je zastoupena díly Williama Hogartha nebo Johna Smitha. Španělské umění je zastoupeno tvorbou Francisca de Goyi a Pabla Picassa. Evropské umění 19. století disponuje tvorbou Honoré Daumiera, Adolfa von Menzela, Féliciena Ropse, Käthe Kollwitz, Maxe Liebermanna a celé řady dalších.
Základní vývojové tendence českého umění 19. století jsou zastoupeny také v kresbě a grafice Josefa Berglera, Antonína Machka, Ludvíka Kohla, rodiny Mánesů, Josefa Tulky, Václava Brožíka, Františka Ženíška, Julia Mařáka, Luďka Marolda.
Významnou část podsbírky tvoří konvolut českého umění 20. století až po současnost. V něm je obsažena řada mimořádných kresebných i grafických prací nejvýznamnějších představitelů českého umění (Jan Preisler, Max Švabinský, Miloš Jiránek, Antonín Slavíček, Otto Gutfreund, Emil Filla, Antonín Procházka, Bohumil Kubišta, Josef Váchal, František Kobliha, Jan Konůpek, Jan Zrzavý, Alois Wachsman, Josef Lada, Josef Čapek, Josef Šíma, František Kupka, František Tichý, Ladislav Zívr, František Hudeček, František Gross, Karel Černý, Aleš Veselý, František Ronovský, Jiří Kolář, Čestmír Kafka, Kateřina Šedá a další). Z regionálních autorů je výjimečný vývojově téměř kompletní soubor grafické tvorby Eduarda Ovčáčka stejně jako obsáhlá kolekce Karla Adamuse a Jiřího Wojnara.

Obrazy

Podsbírka je tvořena rozmanitou a bohatou kolekcí uměleckých děl. Podsbírka starého umění představuje solitérní díla evropského malířství, zejména italského a nizozemského 16. a 18. století (Domenico Fetti, Marco Bello, Francesco Cozza, Hans von Aachen, Abraham Hendricksz van Beyeren, David Teniers ml.), malířství 19. a 20. století středoevropského okruhu (Leopold Kupelwieser, Albin Egger-Lienz) a ruského malířství (Ilja Repin, Ivan Ivanovič Šiškin, Filip Andrejevič Maljavin), které představuje nejvýznamnější sbírku tohoto druhu po Národní galerii v Praze. Dále se zde nachází i podsbírka německého a rakouského umění (Emil Orlik, Max Oppenheimer) a Španělských umělců Pařížské školy z první poloviny 20. století (Oscar Dominguez, Antoni Clavé). České umění 19. století ve sbírce GVUO patří svým zastoupením k největším v českých zemích a rovnoměrně mapuje vývoj celého období s přesahem do počátku moderny 20. století (rodina Mánesů, František Tkadlík, Maxmilián Pirner, Mikoláš Aleš, Karel Purkyně, Alois Bubák, August Piepenhagen, Bedřich Havránek, Antonín Chittussi, Julius Mařák, Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, František Kupka a další). Sbírka českého umění první poloviny 20. století je podobně jako sbírka 19. století zásadní v republikovém kontextu. Většina děl patří k reprezentativním příkladům tvorby jednotlivých autorů (Emil Filla, Bohumil Kubišta, Josef Čapek, Antonín Procházka, Václav Špála, Jan Zrzavý, Josef Šíma, Toyen, Jindřich Štyrský, František Janoušek, Kamil Lhoták, Adolf Hoffmeister, František Hudeček, František Gross, Josef Istler).
Sbírka českého umění druhé poloviny 20. století má významně zastoupené období 60. let (Vladimír Boudník, Mikoláš Medek, Jiří Načeradský, Adriena Šimotová, Václav Boštík, Jitka a Květa Válovy, Jan Bauch, Otakar Slavík, Zbyšek Sion). Tvorba umělců od 70. let až po současnost v širokém záběru od geometrické abstrakce a konkrétního umění přes expresivní a akční polohy malířství až k polohám meditativním či ke konceptuálnímu umění a instalacím, je zastoupena autory jako Zdeněk Kučera, Michael Rittstein, Ivan Ouhel, Miloš Urbásek, Jiří David, Vladimír Skrepl, Josef Bolf, Štěpánka Šimlová.
Součástí podsbírky je okruh umělců německo-židovské kultury (Paul Gebauer, Viktor Planckh, Maxim Kopf, Karl Harrer, Kurt Gröger, Anton Kolig, Wenzel Hablik). Významnou část představují díla osobností spjatých životem či tvorbou se severní Moravou od počátku 20. století do současnosti (Ferdiš Duša, Helena Salichová, Vladimír Kristin, Bohumír Dvorský, Valentin Držkovic, Jaroslav Kapec, Eduard Ovčáček, Daniel Balabán, Jiří Surůvka, Hana Puchová, Petr Pastrňák).

Plastiky

Podsbírka je budována na podobném principu jako podsbírky malby a grafiky. Základem je vývoj českého sochařství od 19. století až po současnost, přičemž zastoupení jednotlivých období a autorů není tak celistvé jako u malby, nicméně jde o velmi výrazné realizace. Tvorba 19. století je zastoupena díly Josefa Václava Myslbeka, Františka Bílky, Stanislava Suchardy nebo Jana Mařatky. Období první poloviny 20. století prezentuje klíčové práce autorů spojených s kubismem, civilismem nebo surrealistickými tendencemi, jako jsou Otto Gutfreund, Jaroslav Horejc, Karel Dvořák, Bohumil Kafka, Otakar Španiel, Jan Lauda, Vincenc Makovský, Ladislav Zívr. Z regionálních autorů je zastoupen například Augustin Handzel. Sochařská tvorba 60. a 70. let minulého století zahrnuje škálu různorodých projevů od informelu přes geometrické tendence, novou figuraci, asambláže až k minimalismu. Zastoupena je klíčovými autory (Vladimír Janoušek, Olbram Zoubek, Karel Nepraš, Zdena Fibichová, Jiří Bielecki, Libor Fára, Rudolf Valenta, Radoslav Kratina, Hugo Demartini, Stanislav Kolíbal). Významně je zastoupena také sochařská tvorba od 80. let po současnost (Michal Kern, Adéla Matasová, Kryštof Kintera, Michal Škoda, Pavla Sceranková, Marius Kotrba, Lenka Klodová a další).